Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dvoufázový systém stabilizace podloží vozovek
Švarcová, Monika ; Mondschein,, Petr (oponent) ; Stehlík, Dušan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na úpravu vlastností nevhodných nebo podmínečně vhodných jemnozrnných zemin pojivem za využití jednofázového nebo dvoufázového systému úpravy. Teoretická část se zabývá problematickými vlastnostmi jemnozrnných zemin v podloží vozovky a možnou technologií úpravy těchto vlastností. Dále je zde popsáno laboratorní zkoušení upravených zemin a technologické provedení jednofázové a dvoufázové úpravy zemin. V praktické části jsou jemnozrnné zeminy upraveny buď jednofázově nebo dvoufázově. Při jednofázové úpravě je použit cement, při dvoufázové je zemina nejdříve zlepšena vápnem a poté stabilizována cementem. Upravené zeminy jsou podrobeny zkoušce okamžitého indexu únosnosti IBI a kalifornského poměru únosnosti CBR, zkoušce pevnosti v tlaku a zkoušce namrzavosti. Na základě výsledků zkoušek je vyhodnocen přínos dvoufázové úpravy oproti jednofázové.
Problematika lakování povrchu kovových součástí
Táborský, Pavel ; Žák, Ladislav (oponent) ; Peterková, Eva (vedoucí práce)
Práce se zabývá procesem lakování součástí, který se využívá jako povrchová ochrana kovů proti korozi. V této literární studii jsou uvedeny příčiny koroze, způsoby ochrany, principy vybraných metod mechanické a chemické předúpravy, popis používané práškové nátěrové hmoty, způsoby vytvrzování a celkový technologický postup procesu. Součástí práce je také metodika tvorby školicích podkladů pro obsluhu lakovací linky.
Možnosti využití sena na výrobu aglomerovaného materiálu
Červenka, Jan
Výzkum se zabýval možností použití sena pro výrobu velkoplošného materiálu. Ze sena byly vylisovány desky o hustotě 630 ± 30 kg/m3 a tloušťce 12 mm. Byly vyrobeny desky z frakce sena a celých stébel. Vzhledem k výskytu voskovité vrstvy v povrchových vrstvách stébel, které jsou vodě odpudivé, bylo seno máčeno v roztoku NaOH, aby došlo k narušení této vrstvy a zvýšila se smáčivost povrchu pro lepidla na vodní bázi. Máčení probíhalo v různých teplotách, časech a koncentracích. V závislosti na měřeních kontaktního úhlu kapky vody na povrchu sena byl zvolen 5 % roztok NaOH. Deska FR 15 a FR 60 byla vyrobená z frakce sena upravená máčením po dobu 15 minut a 60 minut při teplotě 20 °C. Jako referenční deska FR REF byla vyrobená stejným způsobem bez chemické úpravy. Pro porovnání vlastností byla zhotovena deska DTD ST z dřevěných třísek používaných pro středové vrstvy desek firmy Kronospan, desky z celých stébel bez chemické úpravy sena NE REF a NE 15 s chemickou úpravou sena máčením 15 minut při 20 °C. Jako lepidlo bylo použito UF lepidlo (Kronores CB 1637), které se používá pro lepení středových vrstev třískových desek. Výsledky ukázaly, že chemickou úpravou lze zlepšit smáčivost povrchu stébla téměř o 50 % oproti senu bez úpravy. Hodnoty kontaktního úhlu sena bez chemické úpravy byly 92, 2 °. U máčeného sena upraveného v NaOH bylo dosaženo hodnot kontaktního úhlu až kolem 45 °. Takto upravené seno ale nebylo vhodné k výrobě desek, protože bylo značně degradované. Seno upravené pro desku FR 15 a FR 60 vykazovaly hodnoty 63 a 62, 9 °, které byly podobné s hodnotami naměřenými na povrchu dřeva (64 °). Vyrobené vzorky byly podrobeny zkouškám vlastností dle norem ČSN EN. Při ohybových zkouškách dosáhly desky vyrobené z frakce s chemickou úpravou lepších výsledků oproti referenční desce u MOR (deska FR 15 - 4,5 MPa, deska FR 60 - 5 MPa a FR REF deska - 1,3 MPa). U modulu pružnosti MOE dosáhla deska FR 15 - 1710 MPa, deska FR 60 - 1703 MPa a FR REF deska - 651 MPa). Po 24 hodinách dosáhly desky z frakce FR REF - 23,2 %, FR 15 - 26,6 % a FR 60 - 17,1 %. Po 48 hodinovém máčení ve vodě vykazovala deska z frakce FR REF hodnoty bobtnání 60,5 %. Desky FR 15 a FR 60 z chemicky upraveného sena dosahovaly lepších výsledků 42 a 47,2 %.
Dvoufázový systém stabilizace podloží vozovek
Švarcová, Monika ; Mondschein,, Petr (oponent) ; Stehlík, Dušan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na úpravu vlastností nevhodných nebo podmínečně vhodných jemnozrnných zemin pojivem za využití jednofázového nebo dvoufázového systému úpravy. Teoretická část se zabývá problematickými vlastnostmi jemnozrnných zemin v podloží vozovky a možnou technologií úpravy těchto vlastností. Dále je zde popsáno laboratorní zkoušení upravených zemin a technologické provedení jednofázové a dvoufázové úpravy zemin. V praktické části jsou jemnozrnné zeminy upraveny buď jednofázově nebo dvoufázově. Při jednofázové úpravě je použit cement, při dvoufázové je zemina nejdříve zlepšena vápnem a poté stabilizována cementem. Upravené zeminy jsou podrobeny zkoušce okamžitého indexu únosnosti IBI a kalifornského poměru únosnosti CBR, zkoušce pevnosti v tlaku a zkoušce namrzavosti. Na základě výsledků zkoušek je vyhodnocen přínos dvoufázové úpravy oproti jednofázové.
Problematika lakování povrchu kovových součástí
Táborský, Pavel ; Žák, Ladislav (oponent) ; Peterková, Eva (vedoucí práce)
Práce se zabývá procesem lakování součástí, který se využívá jako povrchová ochrana kovů proti korozi. V této literární studii jsou uvedeny příčiny koroze, způsoby ochrany, principy vybraných metod mechanické a chemické předúpravy, popis používané práškové nátěrové hmoty, způsoby vytvrzování a celkový technologický postup procesu. Součástí práce je také metodika tvorby školicích podkladů pro obsluhu lakovací linky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.